Našla se spolu s kladívkem a dalšími kusy starého nářadí, v garáži, kde čas zůstal stát. Tesařská sekera s výřezem na hřebíky, jakou brali chlapi, když se ještě dělalo dřevěné krovy a každá stavba voněla smolou. Žádná výstavní vitrína, ale poctivý kus železa, co má sílu i po letech.
Hlava je ručně kovaná, nově očištěná a černě ošetřená, s typickým tesařským profilem a drážkou pro vytahování hřebíků. Topůrko původní, dřevo vyhlazené časem, sedí pevně a jistě. Ten dotek ruky, co v ní kdysi byl, tam pořád je.
Stav věci (výřez z příběhu)
Funkční, pevná, připravená k práci nebo jako krásný industriální doplněk. Ostří chráněné, ocel bez prasklin, dřevo zdravé a čisté.
Když si to vezmete do ruky, cítíte ten proud času