Starý kovový stojan na šest malých sklenek, lehce secesní tvar s plastickým dekorem. Původní barevné sklenky – zelené, modré a jantarové – krásně hrají na světle.
Jedno ucho je lehce porouchané, kousek odštípnutý (viz foto), ale stojí pevně a nese v sobě přesně tu křehkost času, kterou člověk u takových kusů hledá.
Koupeno u staré paní při vyklízení domu, prý stál roky na příborníku vedle porcelánu po rodičích.
Když si to vezmete do ruky, cítíte ten proud času – i zbytky parfému a sladkého likéru, co v tom kdysi zůstávaly po večerech.