Tenhle zvon neměl oznamovat krásu, ale povinnost. Visel na dvoře, u statku nebo na okraji vsi a jeho hlas měl váhu. Svolával lidi k práci, ohlašoval poledne, někdy varoval, jindy jen připomínal, že den má svůj řád. Nezvonil často, ale když se ozval, každý věděl proč.
Ruce, které za něj tahaly, byly tvrdé a zvyklé pracovat. Dřevěné uložení, silné lano a těžké tělo zvonu dávají znát, že byl dělaný na roky služby, ne na okrasu. Čas se na něm podepsal – povrch zmatněl, dřevo zšedlo, kov ztichl. Ale síla v něm zůstala. Když se ho dotknete, je cítit klid i respekt k tomu, co tu stálo dávno před námi.
Dnes už nesvolává lidi, ale připomíná dobu, kdy věci měly jasný účel a hlas kovu byl slyšet dál než slova.
Stav věci (výřez z příběhu)
Zvon je v autentickém původním stavu s výraznou patinou. Kovové tělo bez prasklin, dřevěná hlavice dochovaná, lano původní nebo staré. Stopy používání odpovídají stáří. Vhodné jako dekorativní, sběratelský nebo funkční zvon.