Kdo tohle držel, ten ví. Malý řetízek, ocelová rukojeť, žádná elektřina – jen trpělivost a pevná ruka. Dnes by to člověk vzal jako kuriozitu, ale dřív to byla jistota v kapse každého řemeslníka. Když se někde v lese nebo ve stodole něco zadrhlo, tohle to zachránilo.
Koupeno na trhu ve východní Francii, od starého pána, co měl ruce černé od železa a úsměv, jaký mívají lidi, co celý život dělali poctivě.
Když si to vezmete do ruky, cítíte ten proud času.
Stav věci (výřez z příběhu):
Obal je zažloutlý a měkce zkřehlý časem, plast ještě drží tvar. Řetízek i pilník lehce ošedlé, ale kompletní – tak, jak ležely v zásuvce, do které už nikdo roky nevstoupil. Původní francouzský nápis je stále čitelný.