Tenhle kočárek nevozil děti, ale jejich světy. Na dvorech a v průjezdech v něm jezdily panenky zabalené do hadrů, dřevěné figurky i poklady nalezené cestou. Děti se střídaly, kdo bude tlačit, kdo rozhodne, kam se jede, a kolečka skřípala o kameny, jako by patřila k tomu. Nebyla to hračka na parádu, ale poctivý kus, který měl vydržet každodenní hraní.
Dřevo je ohlazené dotykem malých rukou, kov nese stopy času a látka pamatuje víc her, než by se dalo spočítat. Každý šrám má svůj důvod. Když si to vezmete do ruky, cítíte ten proud času. Dnes už neslouží ke hraní, ale jako tichý svědek dětství, které bylo pomalé, opravdové a bez plastu.
Stav věci (výřez z příběhu)
Kočárek je ve výrazné autentické patině. Konstrukce je pevná, dřevěné i kovové části drží, textil je původní a odpovídá stáří. Nejde o funkční kočárek pro dítě, ale o dekorativní a sběratelský kus s jasnou historií.