Našel jsem ho ve stodole u starší paní ve východní Francii, mezi hrnci a litinou.
Bílý smalt už má svoje léta, na spodním lemu se objevuje rez, ale drží pohromadě.
Původní čistý povrch někdo kdysi oživil ruční modrou malbou — trojúhelníky a puntíky, malované štětcem, trochu křivé, ale právě tím opravdové.
Není to tovární dekor, spíš domácí pokus o radost, která z něj zůstala dodnes.
Džbán má patinu, příběh i vzhled, co zapadne na poličku ve venkovské kuchyni nebo mezi květiny na zahradním stole.
Když si to vezmete do ruky, cítíte ten proud času.
Stav věci (výřez z příběhu):
Původní smalt, místy oťukaný, na spodním lemu drobná koroze. Dodatečná ruční malba. Pevný, bez prasklin, čistý a autentický.