Byl to ten typ francouzského rána, kdy se mlha ještě drží v údolí a venku je slyšet jen kohout. V takových chvílích stával podobný džbán s mísou na dřevěném stolku u okna — voda z potoka byla studená, ale čistá. Tahle keramika vznikla přesně pro tenhle každodenní rituál – prostá, pevná, ale krásná.
Vyrobili ji kolem roku 1930 v dílnách Sarreguemines – Digoin, tehdy už proslulých po celé Francii. Tahle továrna, založená v 18. století, se stala srdcem francouzské keramiky. Každý kus vznikal ručně, z místní hlíny z údolí Saary, vypalovaný při teplotách přes 1200 °C.
Tehdejší řemeslníci se řídili zásadou: „krása je v užitku“ — a právě proto vznikaly i modely bez malby, jen s jemným hnědým linkováním. Byly určeny pro domácnosti, které chtěly mít pořádek a styl, i když nebyly z města.
Džbán i mísa zůstaly dochované v původní podobě – žádný dekor, jen přirozená glazura, která s věkem zteplala do tónu staré slonoviny. Na spodní straně je původní značka Sarreguemines – Digoin – Made in France, doplněná číslem formy.
Když se na ně dívám, působí, jako by si odpočinuly po dlouhých desetiletích služby. Tichý kus historie, který nepotřebuje květy ani barvy – jen prostor a světlo, aby znovu zazářil.
Stav věci (výřez z příběhu):
Keramika je pevná, bez prasklin, s drobným otěrem glazury po hranách a jemným tónováním od stáří. Čistý, vyzrálý kus francouzského venkova.