Bylo to jedno z těch rán, kdy prší a člověk si říká, že dneska to bude ztracený den.
Trhovci nikde, jen mokrý plachty a pár lidí s kávou v ruce.
A pak za rohem – pod starou dekou – tyhle dva kousky.
Měděné, lehké, s rytým příběhem uvnitř – hosté u stolu, láhev vína, smích, hudba.
Ruce, které to kdysi tepaly, musely znát ten svět do posledního detailu.
Stojí na malých lvích tlapkách, pevné a hrdé, jako by i ony chtěly zůstat součástí večera, který nikdy neskončil.
Stav věci (výřez z příběhu):
Oba kusy v pěkném stavu, místy jemná patina a drobné otlaky od používání. Nožky pevné, reliéf krásně čitelný. Originální lesk mědi pod vrstvou stáří.