Našel jsem ji u staré madam, mezi oblečením, šátky a pár dávno odloženými klobouky. Stála tam tiše, trochu zaprášená, s plastovým vnitřkem, který jí měl chránit mosazné tělo.
Byla to první věc, která přitáhla pohled – ten klidný ohyb krku, měkké světlo na křídlech, tvar, který připomíná jiný čas. Tahle
mosazná labuť byla kdysi květináčem, ale dnes působí spíš jako socha – vzpomínka na dobu, kdy i květiny měly svůj podstavec.
Stav věci (výřez z příběhu)
Mosazný květináč ve tvaru labutě, původní plastová vložka, Belgie, přibližně 60.–70. léta. Lehká patina, nečištěno, autentický stav nálezu – nalezeno u staré madam mezi oblečením a šátky.