Kupoval jsem ji tak nějak mimochodem, společně s pár jinými věcmi, už ani nevím s čím.
Ale když jsem ji doma otevřel, pochopil jsem, že je to malý kus poctivé práce – mosazné tělo, cínovaný povrch a víko, do kterého někdo ručně vryl květy a vybarvil je měděnou a tmavě modrou patinou.
Není to žádná tovární výroba, spíš dílenský kus, který měl sloužit jako šperkovnice nebo krabička na drobnosti.
Její víko má zvláštní klid – jakoby i po letech dýchalo rukama, které ji kdysi leštily.
Stav věci (výřez z příběhu):
Mosazné tělo s původní patinou, víko pevné a dobře sedí. Vnitřek čistý, místy drobné skvrny po používání, povrch s krásně přirozeným tónem.